info@sportinator.cz
Kam v létě na kole? Zkuste kopce Tour, Gira a Vuelty

tour-de-france-244348_640

Dvě kola, dvě šlapky, dvě brzdy... a dvě nohy, které tě dovezou i tam, kam to jde i autem někdy dost těžko. Třeba na některý z horských dojezdů legendární trojky cyklistických monumentů – Tour de France, italského Gira a španělské Vuelty. Pět podle nás nejzáživnějších kopců pro vás máme jako tip na léto.

Alpe-d'Huez

Poprvé sem Stará dáma zavítala v roce 1952, kdy tu vyhrál legendární Fausto Coppi, od roku 1976 sem Tour de France zajíždí skoro každý rok. A vždycky je to velká událost – kopec dlouhý skoro 14 km s 21 ostrými zatáčkami a průměrným stoupáním 8,1 % je mezi fandy cyklistiky legendou. A mezi cyklisty všech úrovní postrachem. Jestli si chcete zkusit, co to na kole znamená „sáhnout si opravdu na dno“, tady máte jednu z nejlepších možností.

Monte Zoncolan

Podle mnohých je možná tohle ten nejtěžší horský dojezd největších cyklistických závodů současnosti – i ti nejlepší vrchaři o Zoncolanu mluví s respektem jako o pekle, které nemá konec. Z Ovara až nahoru má tento impozantní kopec 10 kilometrů, posledních osm pak s průměrným stoupáním 15 %, v nejprudších pasážích si „dopřejete“ i 22 %. Na Zoncolanu není čas na odpočinek. A vlastně ani místo. Jede se pořád nahoru. Až do konce. I vítěz se na Zoncolanu snaží jen o jediné – přežít.

Alto de El Angliru

I španělská Vuelta má horský dojezd, který se vymyká všemu, co si obyčejný smrtelník na kole dokáže představit – koneckonců, poznáte to sami, pokud se na tohoto velikána na severu Španělska vypravíte. Stoupání trochu klame tělem, první kilometry zvládne i neprofesionál. Jenže pohoda brzy končí – nejstrmější úsek se nazývá Cueña les Cabres a má sklon 23,6 % a leží 3 km před cílem. Drsnější stoupání asi na Vueltě není.

Monte Ventoux

1909 metrů nad mořem. Tak vysoko musí profesionální cyklisté vyšplhat při dojezdu jeden z nejslavnějších monumentů Provensálských Alp. Celková délka stoupání je téměř 22 kilometrů, průměr 9 % se zdá být přijatelný – ale jen pro toho, kdo stojí vedle silnice. Ten, kdo je v sedle, vidí vše jinak – kopec nemá sebemenší rovinku, žádné místo na odpočinek… cesta vede pořád jen jedním směrem. Nahoru. Tam na cyklisty čeká měsíční krajina. Doslova a do písmene. Zkuste si tuhle trasu a budete mít zážitek do konce života.

Passo Di Gavia

Jeden z nejkrásnějších horských průsmyků italských Alp je zároveň místem, kde se italské Giro šplhá do nebes – přesněji do výšky 2621 metrů nad mořem. Pokud je Passo zařazeno do itineráře, má většinou přízvisko Cima Coppi (nejvyšší bod závodu). Passo di Gavia má ale pověst problémové hory – třeba v roce 1988 se dojezd konal v prudké sněhové bouři, letos se až nahoru nejelo vůbec – hrozilo zřícení lavin, etapa byla o tento alpský kolos ochuzena. Pokud se na Passo Di Gavia vypravíte vy, nezapomeňte na oblečení do hor. Sníh a ledový vítr jsou tady jako doma ještě v červnu.

Tričko na kolo si vyber u nás!

TOP 4 cyklistická trička na Sportinator.cz